Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním tohoto webu s jejich používáním souhlasíte.   Více informací  

Pojištění zkažené dovolené? - 2. díl

Pojištění zkažené dovolené? - 2. díl

Pokažená dovolená

V minulém článku jsme si přiblížili, jak se zákon staví k možnosti získat odškodnění za zkaženou dovolenou. Nyní se zaměříme na to, jak o odškodnění požádat, na koho se obrátit a kdy to nejspíše nebude mít moc smysl.

Jak vysoké odškodnění žádat?

Občanský zákoník se bohužel nezmiňuje o tom, jak vysoké odškodnění je za ztrátu radosti z dovolené adekvátní. 

Záleží proto na pořadateli zájezdu, jaké odškodnění vám nabídne. A pokud se nedohodnete, tak pak záleží na tom, jak rozhodne soud. 

Určitým vodítkem může být tzv. Frankfurtská tabulka, která se využívá při odškodňování například v Německu. U nás ale není právně závazná, a tak se jí cestovní kanceláře řídit nemusí.

Frankfurtskou tabulku naleznete například na webu Evropského spotřebitelského centra pro ČR 

porovnání cestovního pojištění

Uplatnit můžete i reklamaci

Jak jsme si už uvedli, pokud pořadatel zájezdu nesplnil sjednané služby, nebo svoje povinnosti porušil do takové míry, že došlo ke zmaření účelu dovolené, máte právo na odškodnění za ztrátu radosti z dovolené.

Kromě toho ale můžete uplatnit i reklamaci týkající se samotných vad zájezdu. To jsou totiž dvě rozdílné věci.

Na dovolené u moře může dojít k nějaké vadě, například k nefunkční klimatizaci či nedostatečnému občerstvení, ačkoli bylo avizováno, a zároveň tím ale nemusí dojít k narušení vaší radosti z dovolené. V takovém případě reklamujete vady a žádáte odškodnění za tyto nedostatky.

V již zmíněném případu se zábradlím byste pak reklamovali jednak nedostatky hotelu a jednak i ztrátu radosti z dovolené, jelikož v důsledku neustálého stresu nebylo možné splnit účel dovolené, tedy odpočinek.

Kdy nárok nemáte?

Jsou bohužel situace, kdy mohlo dojít ke ztrátě radosti z dovolené, ale podle českého práva na odškodnění újmy za zkaženou dovolenou nárok mít nebudete. Již zmíněná důvodová zpráva totiž uvádí, že: “Právo na náhradu za narušení dovolené vznikne ovšem jen v případě, že účelem zájezdu je skutečně dovolená a odpočinek cestujícího. Nikoli tedy v případech, kdy účelem zájezdu není rekreace, ale školení nebo účast na konferenci apod. V těchto případech nepřichází narušení dovolené v úvahu, a tudíž ani náhrada za její ztrátu.”

Stejně tak obecně platí, že nemáte právo reklamovat například příliš hlasité hosty z vedlejšího pokoje, nevyhovující vstup do moře, apod. Pořadatel zájezdu se totiž může odpovědnosti vás odškodnit zbavit v případě, že:

  • zasáhla vyšší moc, což znamená, že pořadatel nemohl nijak ovlivnit nastalou situaci (například špatné počasí),

  • došlo k vaší újmě v důsledku vaší činnosti,

  • došlo k vaší újmě v důsledku činnosti třetí osoby (právě například hlučných hostů).

Naopak nárok na odškodnění máte, když dojde k narušení dovolené v důsledku porušení povinností místní agentury, kterou si najala vaše cestovní kancelář. Sama Česká advokátní komora na svém webu uvádí, že “Nejvyšší soud potvrdil, že odpovědnost pořádající cestovní kanceláře je dána i tehdy, když samotný výlet zajišťuje místní agentura.”

A dále pak, že: Podobné pravidlo platí i pro situaci, když turisty zpět domů převáží soukromý dopravce, kterého si najímá cestovní kancelář. Ta nesla odpovědnost i v tragické kauze, kde autobus cestou zpět havaroval a došlo k úmrtí několika cestujících. Soud jednoznačně dovodil odpovědnost cestovní kanceláře za nezajištění bezpečného návratu účastníků zájezdu domů.”

Pokažená dovolená, nedstatky hotelu

A když cestujete na vlastní pěst?

Pokud cestujete na vlastní pěst, nic z výše uvedeného se vás bohužel netýká. Nefiguruje tam totiž řádný pořadatel zájezdu, vše si organizujete vy sami. 

Jiné by to bylo v případě, kdybyste si v rámci své sólo cesty zaplatili i zájezd. Pokud by během zaplaceného zájezdu došlo k nedodržení podmínek a vám by to zkazilo radost z dovolené, mohli byste žádat nemajetkovou újmu. Ovšem pouze pokud by ke ztrátě radosti z dovolené vedlo nedodržení podmínek ze strany pořadatele. A musely by dané služby splňovat definici zájezdu. 

Novela občanského zákoníku v ale zasáhla i do samotné definice zájezdu. Od roku 2018 se za zájezd počítá kombinace alespoň dvou typů cestovních služeb pro účely téže cesty nebo pobytu. 

To znamená, že zájezd může být půjčení auta, prohlídka s průvodcem, okružní plavba, potápění apod. společně se zakoupeným pobytem, pokud je vše provedeno přes jednu společnost. Pokud by pak například ubytování nevyhovovalo tomu, co bylo ujednáno, nebo jste se na okružní plavbě otrávili poskytovaným jídlem, můžete žádat i kompenzaci a za nemajetkovou újmu.

Pokud jste si ale samostatně zakoupili letenku, ubytování, půjčení auta a další služby, tedy vše si zařizujete sami a jednotlivě, pak nejedete na zájezd, ale organizujete si vlastní dovolenou. 

V takovém případě totiž můžete reklamovat jen jednotlivé služby, ale ne ztrátu radosti z dovolené. A každý poskytovatel má navíc své specifické podmínky pro storno, reklamaci apod. Nevztahuje se na vás tak komplexní ochrana, jako kdybyste cestovali s cestovní kanceláří. A pokud neovládáte dobře cizí jazyk, je možné, že se vám kompenzace nepodaří dosáhnout.

Každá varianta má svá pro a proti, cestování s cestovní kanceláří i bez ní má své kouzlo. Záleží jen na tom, co preferujete a jaká rizika jste ochotni na sebe vzít.

Hodnocení článku:  
Počet hlasů: 2

Sdílet na Facebooku

Archiv