Omrzliny a podchlazení: první pomoc na horách

Mráz a vítr mohou způsobit omrzliny už při teplotách kolem 0 °C. Nejzranitelnější jsou prsty, nos a uši – a právě tam první příznaky nejsnáz přehlédnete. Dlouhodobý pobyt v chladu navíc může vést k podchlazení celého organismu.

Co jsou omrzliny a jak vznikají

Omrzliny jsou místní poškození kůže, případně i hlubších tkání, způsobené intenzivním působením chladu. Nejohroženější jsou okrajové části těla, které se při nízkých teplotách špatně prokrvují. Nejčastěji vznikají omrzliny na prstech rukou a nohou, na nose, uších a bradě.

Riziko zvyšuje vlhkost, vítr a těsné nebo mokré oblečení – poškození proto může nastat i při teplotách jen mírně pod bodem mrazu.

Existují čtyři stupně omrzlin, ale jedná se pouze o orientační dělení. Rozsah poškození se totiž může ukázat až po zahřátí a toto dělení samo o sobě neurčuje způsob léčby.

• 1

  1. stupeň – kůže zčervená, svědí, pálí a bolí, může se objevit otok. Poškození je povrchové a hojí se většinou bez jizev.

• 2

  2. stupeň – tvoří se puchýře s čirým nebo mléčně zkaleným obsahem, kůže otéká a ztrácí citlivost.

• 3

  3. stupeň – puchýře jsou tmavé, se zkrvaveným obsahem, kůže postupně zčerná a ztvrdne. Postiženy jsou i hlubší tkáně.

• 4

  4. stupeň – tkáň nevratně odumírá a zbarví se do černa. Poškozeny jsou i šlachy, svaly a kosti, může být nutný chirurgický zákrok nebo amputace.

První pomoc při omrzlinách krok za krokem

• 1

  Jakmile si všimnete necitlivosti nebo bledé, mramorované kůže, vyměňte mokré ponožky a rukavice za suché.

• 2

  Přesuňte se do tepla, sundejte prstýnky a hodinky a podávejte teplé nápoje bez alkoholu.

• 3

  Omrzlou část můžete nejdříve v terénu zkusit zahřát vlastním tělesným teplem – v podpaží nebo v tříslech.

• 4

  V teplém prostředí pak omrzlinu zahřívejte ve vodní lázni o teplotě 37–42 °C přibližně 30 minut, dokud se nevrátí barva a citlivost.

• 5

  Postižené místo osušte a přikryjte sterilním, volným a měkkým obvazem, případně čistou textilií.

• 6

  Se závažnější omrzlinou nebo pokud postižený nemůže kvůli omrzlým nohám chodit, vyhledejte lékaře nebo zavolejte pomoc – léčba záleží na stupni poškození, který se ale často ukáže až po zahřátí.

Co nikdy nedělat

• Omrzlinu nikdy netřete – ani rukama, ani sněhem.

• Nepoužívejte přímé zdroje tepla (oheň, kamna, chemické ohřívače) – hrozí popálení necitlivé kůže.

• Nepodávejte alkohol.

• Na omrzlinu neaplikujte masti ani jiné přípravky.

• Puchýře nepropichujte.

• Jakmile je tkáň jednou zahřátá, nesmí znovu zmrznout – pokud to hrozí, se zahřátím raději počkejte, až budete v bezpečí.

Postup vychází především ze Standardů první pomoci Českého červeného kříže – konkrétně z kapitoly 5.3 Omrzliny.

Podchlazení a hypotermie: příznaky a první pomoc

Hypotermie je odborný termín pro podchlazení – stav, kdy tělesná teplota klesne pod 35 °C. Na rozdíl od omrzlin, které postihují jen část těla, jde o ohrožení celého organismu.

Jak se projevuje mírné podchlazení:

• třes,

• zrychlené dýchání a tep,

• člověk je při vědomí.
  
  

Jak se projevuje závažné podchlazení:

• spavost,

• apatie,

• porucha vědomí,

• pomalý tep.

Postiženého vždy chraňte před dalším ochlazováním – odizolujte ho od studené země, zabalte do suchého oblečení nebo izolační fólie. U mírného podchlazení podávejte teplé nápoje.

Při závažném podchlazení s postiženým hýbejte co nejméně. Výraznější manipulace může vyvolat srdeční arytmii až zástavu oběhu. Těžké podchlazení je stav, který může ohrozit život, a proto vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Postup vychází ze Standardů první pomoci Českého červeného kříže – kapitola 5.4 Podchlazení.

Kdy volat pomoc

V případě závažného podchlazení, poruchy vědomí nebo jiného ohrožení života v ČR volejte 155, případně použijte aplikaci Záchranka. Ta umí přivolat i Horskou službu a má funkci kniha túr, kam vyplníte plánovanou trasu a předpokládaný čas návratu. Pokud se ve stanoveném čase neozvete zpět a vaši bezpečnost nepotvrdí ani blízká osoba, aplikace odešle upozornění Horské službě.

V horském terénu můžete přivolat také Horskou službu na čísle 1210. Jednotné evropské číslo 112 využijte v zahraničí nebo v situaci, kdy není možné volat 155.

Operátorovi nahlaste:

• kde přesně se nacházíte (název vrcholu, turistické cesty, případně GPS souřadnice),

• co se stalo a kolika lidí se to týká,

• v jakém stavu je postižený (při vědomí, dýchá, třese se),

• aktuální počasí a viditelnost na místě.

Základní pravidla bezpečného pohybu v horách, včetně toho, na co myslet ještě před výpravou na túru, najdete v Desateru Horské služby ČR. Přečtěte si také o tom, kolik stojí zásah horské služby a kdy ho hradí pojišťovna.

Kam na lyže do zahraničí: Tipy na sezónu 2026/27

12. 10. 2026|

Délka čtení: 7 min.

Prvotřídní lyžování si užijete především v Rakousku, Itálii a dalších alpských zemích, oblíbené jsou ale také slovenské Tatry nebo méně známá střediska v Polsku či Německu. Na hory vyráží v zimní sezóně zhruba čtvrtina Čechů. Podstatná část z nich směřuje právě do ciziny. Kam na lyže do zahraničí v sezóně 2026/27? Projděte si přehled nejlepších středisek.

Prevence omrzlin a podchlazení

Základem prevence je správné vrstvení oblečení a suché ruce i nohy. Vlhké rukavice, ponožky nebo boty vyměňte za suché hned, jak to jde – voda odvádí teplo mnohem rychleji než vzduch.

Zvláštní pozor dávejte na děti – podchladí se rychleji než dospělí, proto jejich stav v chladu průběžně kontrolujte. Při plánování zimního výletu s dětmi se vyplatí myslet i na cestovní pojištění pro děti.

Na horách se vyhněte alkoholu – zvyšuje ztrátu tepla a zároveň zkresluje vnímání chladu, takže první příznaky omrzlin nebo podchlazení snadno přehlédnete.

Pokud hledáte inspiraci na zimní výlet, podívejte se na tipy, kam na lyže v ČR.

Kdy pomůže pojištění

V České republice hradí léčbu omrzlin i podchlazení veřejné zdravotní pojištění a zásah Horské služby je pro osoby s českým pojištěním bez přímé úhrady.

V zahraničí je situace jiná – bez cestovního pojištění byste si zásah i léčbu často museli hradit sami. Cestovní pojištění na hory by mělo zahrnovat jak léčebné výlohy na ošetření omrzlin a hypotermie, tak krytí zásahu horské služby – limity a krytí se ale mezi pojišťovnami liší, proto si je před cestou ověřte v pojistných podmínkách.