Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním tohoto webu s jejich používáním souhlasíte.   Více informací  


Nejčastější dotazy


V této sekci si můžete přečíst odpovědi na nejčastější pokládané dotazy z oblasti penzijního připojištění. Jednoduše klikněte na vybraný dotaz a odpověď se Vám rozbalí. Pokud pro Vás bude naše vysvětlení nedostatečné, nebo pokud Vás zajímá odpověď na otázku zde neuvedenou, neváhejte nás kontaktovat a my vaše dotazy rádi zodpovíme!

  • PENZIJNÍ REFORMA - jaké změny se chystají


    Vše o plánované důchodové reformě se dočtete ZDE


  • Co je to penzijní připojištění?


    Jedná se o způsob spoření na stáří se státní podporou. Do budoucna jeho princip nahradí průběžný důchodový systém. Už v současné době představuje pro většinu obyvatel ČR jedinou možnost, jak si zajistit spokojené stáří bez nedostatku financí.     Pokračovat

  • Kdo může penzijní připojištění využít?


    Každá osoba starší 18 let, která trvale žije na území České republiky. Větším omezením je výstupní věk, který je buď 60 let, nebo alespoň rok odchodu do důchodu - horní hranice konce penzijního připojištění není omezena.     Pokračovat

  • Proč se připojistit?


    Pojďme si vysvětlit, proč vznikla nutnost přeorganizovat důchodový systém a postavit ke stávající důchodové dani ještě 2. pilíř spoření na důchod, tzv. penzijního připojištění.
    Největším problémem je tzv. "stárnutí popoluce". Bez důchodového připojištění byl důchodový systém nastaven takto: Dnešní pracující platí důchodovou daň, která je využita ne na jejich důchod, ale na důchod občanům, kteří jsou momentálně v důchodu. Až se pak dnešní pracující sami dostanou do důchodového věku, budou zase jim důchod platit lidé, kteří budou v té době aktivně pracovat.

    A zde vyvstává problém. Jak populace stárne a její rozložení se klaní na stranu starších lidí, v budoucnu prakticky nebude "dost pracujících" aby uživili občany v důchodovém věku. Proto vznikla potřeba připojit k stávajímu pilíři systému ještě jeden: penzijní připojištění, kdy si každý občan spoří také sám, na svůj vlastní důchod a tím si zajistí , že bude mít v důchodovém věku dostatek financí.

    Pro zajištění důstojného stáří je tedy již téměř nutné si spořit předem, aby naše životní úroveň v důchodu nepoklesla pod přijatelnou mez. Oproti jiným druhům spoření je penzijní připojištění podporováno státem a díky své konzervativnosti patří mezi nejbezpečnější nástroje k zhodnocování peněz.     Pokračovat

  • Jaký je státní příspěvek?


    Výše státního příspěvku se pohybuje od 50 Kč do 150 Kč a je závislá na celkové výši Vašeho měsíčního vkladu (tedy včetně případného příspěvku Vašeho zaměstnavatele). Přesné stanovení státního příspěvku vidíte v následující tabulce:     Pokračovat


    Měsíční příspěvek
    účastníka
    Měsíční příspěvek
    státu
    100-199 Kč 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč
    200-299 Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč
    300-399 Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč
    400-499 Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč
    500 Kč a více 150 Kč
  • Jaké jsou daňové výhody pro penzijní připojištění?


    Jsou hned tři, dvě pro účastníky, jedna pro jejich zaměstnavatele:

    •  Pokud účastník přispívá více, než 500 Kč měsíčně (6000 Kč ročně), může si částku nad 6000 Kč ročně odečíst od ročního základu daně. Tím může získat odpočet až 12 000 Kč (při ročním příspěvku 18 000 Kč), což znamená úsporu na dani 1 800 Kč ročně.
    •  Pokud účastníkovi přispívá na penzijní připojištění zaměstnavatel, tyto příspěvky nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Pouze při jednorázové výplatě penze a odbytného z tohoto připojištění se zpětně na tyto příspěvky vztahuje 15 % srážková daň. Takto zvýhodněně může zaměstnavatel přispět zaměstnanci až 24 000 Kč ročně.
    •  Zaměstnavatel z příspěvku pro zaměstnance do výše 24 000 Kč ročně neplatí sociální a zdravotní pojištění, nemá tedy žádné další náklady, na rozdíl od zvýšení hrubé mzdy. Jedná se tedy o oboustranně nejefektivnější zvýšení platu a vítaný benefit.     Pokračovat

  • Kolik si penzijním připojištěním ušetřím na důchod?


    Záleží na mnoha okolnostech - zejména na délce trvání spoření, na výši Vašich příspěvků. Také na tom, zda a kolik Vám přispívá zaměstnavatel. Neméně důležitou roli hraje i zhodnocení příspěvků, což je hlavní smysl existence penzijních fondů. V modelovém příkladu, kdy pravidelný měsíční příspěvek činí 1 500 Kč a zaměstnavatel přispívá 500 Kč, je při ročním zhodnocení 2,5 % na účtu účastníka po 30 letech zhruba 1 150 000 Kč.      Pokračovat

  • Proč platit připojištění, když si na důchod platím z daní?


    Na důchod si z daní neplatíte, alespoň do startu takzvaného II. Penzijního pilíře. Vaše daně jdou do průběžného důchodového systému, ze kterého jsou placeny důchody současných seniorů. Tento systém však přestává fungovat kvůli stárnutí populace. Ta zapříčiňuje, že čím dál méně pracujících platí důchody čím dál většímu počtu důchodců, což je do budoucna neudržitelné a Váš důchod by neměl kdo platit.     Pokračovat


  • Jaké existují penzijní fondy v ČR?


    V České republice v současnosti působí 10 Penzijních fondů, z toho 2 nabízí ČSOB. Penzijní fondy jsou institucí, kam si ukládáte své penzijní připojištění, a kde se Vám spořená částka v průběhu let shodnocuje. Kromě výše vašeho příspěvku, výše příspěvku Vašeho zaměstnavatele, výše státního příspěvku a délky trvání spoření je vybraný penzijní fond tedy posledním článkem, který rozhodne o tom, kolik si na důchod našetříte. Každý penzijní fond zhodnocuje vklady jinou úrokovou měrou, je tedy velmi důležité, jaký penzijní fond si vyberete.     Pokračovat

  • Co je to důchodové pojištění?


    Jedná se o dva nezávislé pilíře důchodového systému v České republice.

    Prvním z nich je průběžný důchodový systém, placený z důchodového pojištění, respektive státního rozpočtu. Jedná se o státní důchody, které senioři v ČR pravidelně dostávají.

    Druhá část důchodového pojištění je dobrovolná, tvoří ji penzijní připojištění. Největším rozdílem oproti prvnímu pilíři je to, že si každý spoří na svůj důchod sám, nemusí se spoléhat na příští generace ekonomicky aktivních obyvatel ČR. Vzhledem ke stárnutí populace je zvýšení důležitosti tohoto systému, až do podoby dominantního zajištění příjmů v důchodovém věku, nevyhnutelné.

    Brzy přibude ještě dobrovolné spoření v účastnických fondech, kterému se říká II. Penzijní pilíř. Jedná se také o systém spoření, ale s jinými podmínkami, než u penzijního připojištění, kterému se začíná říkat III. Penzijní pilíř.      Pokračovat

  • Mohu změnit penzijní fond?


    Ne. penzijní fond šel změnit pouze do konce února 2012. Toto omezení bylo dáno reformními zákony, které se připravují na vznik takzvaných účastnických a reformovaných fondů v roce 2013.     Pokračovat

  • Mohu předčasné zrušit penzijní připojištění?


    Ano, můžete, dostanete takzvané odbytné. Je to však krajně nevýhodné - přijdete o všechny státní příspěvky a výnosy z nich. Rozdíl mezi odbytným a hodnotou fondu činí většinou desítky procent, při dlouhodobém spoření tak přijdete o statisíce korun.     Pokračovat

  • Mohu na čas přerušit penzijní připojištění?


    Ano, penzijní připojištění lze přerušit. Můžete si vybrat, zda později chcete chybějící měsíční příspěvky doplatit, nebo zda opravdu penzijní připojištění přerušíte - rozdíl je zejména v tom, že v prvním případě se vám bude toto doplacené období počítat do délky spoření a budete mít nárok na všechny výhody, u přerušení a nedoplacení si dobu spoření zkracujete. Na výnosy ze svých příspěvků má však nárok i za toto období.     Pokračovat

  • Jaké jsou druhy vyplácených penzí?

    •  Starobní penze:

      Tradiční způsob, který se nejvíce blíží současné představě o důchodech. Každý měsíc až do své smrti účastník dostává sjednanou částku. Velkou roli zde hraje rozhodnutí účastníka, zda po jeho smrti pokračovat s výplatou oprávněné osobě (buď po stanovenou dobu, nebo fixní částku), nebo nikoliv. Je nutno spořit alespoň 5 let (60 měsíců).

    •  Pozůstalostní penze:

      Spočívá ve vyplácení penze v případě smrti účastníka a to osobám, které jsou uvedeny ve smlouvě, tedy mimo dědické řízení. Zde není nutno spořit 60 měsíců, ale pouze 36 ( = nárok vzniká po třech letech spoření).

    •  Invalidní penze:

      Stejně jako penze pozůstalostní, i invalidní je přiznána minimálně po třech letech spoření. Je vyplácena účastníkovi, který se dostal do plného invalidního důchodu.

    •  Jednorázové vyrovnání:

      Jedná se o vybrání všech naspořených peněz, tedy včetně výnosů (ty se ale daní) a státních příspěvků.

    •  Odbytné:

      Nejméně výhodný způsob získání peněz z penzijního připojištění. Odbytné získá účastník, který předčasně zrušil penzijní připojištění - nedostane v něm ani státní příspěvky, ani výnosy z nich. Stejně tak ho získají dědicové, nebo oprávnění osoby (určené ve smlouvě) v případě smrti účastníka, který nedosáhl na pozůstalostní penzi.

    •  Výsluhová penze:

      Jinak bychom mohli tento druh výplaty nazvat částečným výběrem. Na ten vzniká nárok po alespoň 15 letech spoření. A hlavně: Výsluhovou penzi lze sjednat pouze při sjednávání smlouvy o penzijním připojištění. Ale nebojte se si ji sjednat, protože do jejího využití vás nikdo za oněch patnáct let nutit nebude a nemůže. Dokonce ji lze využít kdykoliv po uplynutí 15 let a vždy bude počítáno se současnou hodnotou fondu.     Pokračovat

Zvýšit příspěvek



Sdílet naFacebooku


Mobilní web / Klasický web