Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním tohoto webu s jejich používáním souhlasíte.   Více informací  



Změna času zvyšuje riziko střetu se zvěří


Přechod času ze zimního na letní způsobuje skokový růst nebezpečí střetu se zvěří. Na začátku dubna stoupá až o třetinu. Nejrizikovější čas je zhruba dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Mnohem rizikovější je, když se řidič pokusí zvěři na silnici vyhnout.

Statistická křivka střetů se zvěří začíná stoupat už na přelomu února a března, kulminuje v dubnu a květnu. Zvýšené riziko pak znamená právě období po přechodu ze zimního na letní čas. „Zvěř nemá hodinky a naše změny času neregistruje. Denní aktivita zvířat je silně závislá na poloze slunce na obloze. Kvůli časovému posunu je však na silnicích o hodinu dříve silnější provoz. V místech, kde lesní zvěř přechází vozovku při hledání potravy, tím pádem narůstá riziko střetu – na začátku dubna až o třetinu,“ poukazuje Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu, v. v. i. na statistiky, které posbíral server www.srazenazver.cz.

Za loňský rok nahlásili motoristé jen pojišťovně Generali celkem 2 234 nehod, jejichž příčinou byl střet se zvířetem. „Nejvíc hlášení o těchto nehodách jsme přijali v dubnu a květnu – v obou měsících jich bylo po 215. Podzimní vrchol se pak soustředil na říjen a listopad s 246 a 239 nehodami,“ vyčíslil mluvčí pojišťovny Generali Jiří Cívka.

Rizikovější jsou také určité hodiny z běžného denního rytmu, což právě souvisí s posunem zimního času na letní a opačně. Největší pravděpodobnost střetu se zvěří je totiž běžně do dvou hodin po západu slunce a zhruba hodinu před jeho východem. „Mnoho lidí udává, že v souvislosti se změnou času trpí poruchami spánku, ospalostí během dne a častými bolestmi hlavy. Může se objevit i únava, poruchy soustředění, zpomalení reakcí, nepozornost, roztěkanost, snížená schopnost rozhodování nebo změny nálady. To vše se samozřejmě výrazně projevuje, i pokud sedíme za volantem,“ upozorňuje produktový manažer pojišťovny Generali Miroslav Matějka.

Ze statistik Policie České republiky vyplývá, že následky pro posádky vozidel jsou za stejné období při srážce se zvěří srovnatelné s těmi, když se řidič pokusí zvěři na silnici vyhnout. Přitom nehod v důsledku vyhýbání se střetu se zvěří bylo konkrétně v období let 2007 – 2013 zhruba dvanáctkrát méně. Vyhýbací manévr je tedy statisticky až dvanáctkrát rizikovější. „Nejde-li střetu zabránit, je lepší se nepokoušet o riskantní manévr. Vozidlo se může stát neovladatelným, hrozí srážka s vozidlem v protisměru či náraz do stromu, opustí-li vozidlo vozovku,“ varuje mluvčí policejního prezídia Jozef Bocán.

Srážka s divočákem či srnou může skončit vážným poškozením auta i zraněním posádky, ale takto vzniklou škodu není možné z povinného ručení u většiny pojišťoven hradit. Řešením může být připojištění střetu se zvěří v rámci povinného ručení nebo rovnou havarijní pojištění.


Spočítat havarijní pojištění



Pokračovat na:
ePojisteni.cz

Sdílet naFacebooku


Mobilní web / Klasický web